Vznik školy se váže ke školnímu roku 1946/1947, kdy byla založena Městská hudební škola. Původní jednooborové vzdělávací zařízení, které poskytovalo vzdělávání ve hře na hudební nástroje (klavír, varhany, zpěv), bylo postupně rozšiřováno o další umělecké obory. V šedesátých letech byla, v souladu s tehdejší legislativou, Městská hudební škola převedena do kategorie vzdělávacích center, zabezpečujících vzdělávání v oblasti umění na úrovní středisek volného času pro děti, žáky a dospělé pod názvem Lidová škola umění. Do devadesátých let 20. století byla v tomto zařízení realizována výuka ve třech oborech - hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. Lidová škola umění úzce spolupracovala s klubovými zařízeními města a krajskými kulturními organizacemi - Krajské kulturní středisko v Hradci Králové a v Brně. Řada pedagogů se aktivně podílela na činnosti amatérských sdružení města (např. Komorní orchestr, Pěvecký sbor), spolupracovala se Sborem pro občanské záležitosti (svatby, vítání občánků, smuteční obřady, slavnostní akce při významných životních jubileích, výročích, apod.). Spolupodílela se na organizování celostátní akce - Festival amatérských komorních sdružení. Od roku 1980 začala spolupracovat s PF v Olomouci a na základě schváleného projektu byla propojena s II. základní školou v Moravské Třebové a vytvořila tak základní školu s rozšířenou estetickou výchovou. Koncepčně byla jedinou školou v ČSSR, která tento projekt realizovala v kombinaci - hudební výchova a výtvarná výchova. Obdobný projekt probíhal v cca ve 12 ZŠ v ČSSR, ale pouze se zaměřením na hudební výchovu.

Po roce 1989 došlo k významným změnám v uměleckém školství. Lidová škola umění byla přetransformována na Základní uměleckou školu, a stala se tak vzdělávacím zařízením, které již nebylo na úrovni zájmových kroužků, ale stala se součástí celkového republikového komplexu školské vzdělávací soustavy, jejímž vzdělávacím záměrem je poskytovat základy uměleckého vzdělání bez stanovení kvalifikačního výstupu. Po kurikulární reformě škola zahájila výuku podle vlastního vzdělávacího programu. Jeho filozofií je především vytvořit podmínky co nejširšímu okruhu zájemců, kteří prokážou potřebné předpoklady, získat základní znalosti a dovednosti ve čtyřech uměleckých oborech - hudebním (HO), výtvarném (VO), tanečním (TO) a literárně-dramatickém (LDO).

Nejvýraznějších změn škola dosáhla v uplynulých deseti letech. V letech 2002 až 2004 byla přestěhována do rekonstruovaných prostor renesančního zámku v Moravské Třebové. Škola tak získala velmi důstojné zázemí pro realizaci svého vzdělávacího záměru. Celý areál je vybaven novým nábytkem, kvalitními nástroji, audio a video technikou, výpočetní technikou apod. Zázemí pro činnost všech realizovaných oborů je nadstandardní, esteticky působivé a intelektuálně podnětné. Ve škole je velký koncertní sál pro cca 250 posluchačů, včetně veškerého zázemí a komorní sál pro cca 60 návštěvníků. Takové prostředí přímo vybízí pro využití nejen k výuce, ale též k pořádání mnoha koncertů a kulturně společenských akcí. Architektonické ztvárnění komplexu renesančních budov umožňuje realizaci mimořádně působivých profesionálních i amatérských aktivit, které pravidelně navštěvují občané z celé ČR - Moravskotřebovské arkády apod. Škola tak svými aktivitami pozitivně ovlivňuje rozvoj kulturních, sociálních, morálních a etických kompetencí, kulturní gramotnosti a především vztah člověka k morálně-sociálním hodnotám společnosti.

Prioritní v naší práci je samozřejmě oblast pedagogická, kvalita vyučovacího procesu. V práci pedagogů se snažíme sledovat a oceňovat jejich přínos pro vytváření image školy. Každý pedagog by měl v rámci výuky svého předmětu nejen předávat vědomosti a dovednosti, ale přispívat k vytvoření kladného vztahu žáka k předmětu, hledat nové formy práce, propagovat svoji činnost na veřejnosti. Vycházíme ze zásady, že „činnost školy je služba veřejnosti, žák je náš zákazník“. Úkolem je vytvoření co nejlepších podmínek pro rozvoj osobnosti žáka. Celý proces je založen na respektu jednotlivce, jeho osobnosti a přizpůsobivosti výchovně vzdělávacího procesu k jeho celkové vyzrálosti tak, aby v optimální míře byly jeho psychosociální, morální a etické vlastnosti pozitivně rozvíjeny.

Snažíme se podporovat týmovou práci a neprosazovat individualismus. Chceme, aby dobré jméno měla škola jako celek a ne, aby z šedi průměru vyčnívaly jen některé individuality. Což ovšem neznamená, že bychom se i neradovali z úspěchů v individuálních soutěžích, kterých škola dosáhla v posledních letech.

V současné době postupně vytváříme zázemí pro vytvoření optimálních podmínek pro realizaci dlouhodobého vzdělávacího záměru a optimální zabezpečení rovných příležitostí k základnímu uměleckému vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním. V součinnosti s příslušnými organizacemi (PPP, sociální odbor MÚ) a zřizovatelem postupně zavádíme vzdělávání žáků se středním, těžkým či hlubokým mentálním postižením a kombinovaným postižením. Zajišťujeme i vzdělávání žáků s vadami řeči a zrakovým postižením. Tyto formy vzdělávání jsou realizovány ve skupinové výuce. Záměr vzdělávat žáky se zdravotním postižením formou kolektivní výuky ve všech uměleckých oborech je v rámci ČR v ZUŠ ojedinělý. Povětšinou je pro tyto žáky organizována pouze individuální výuka v hudebním oboru.